Léto, kdy jsme se potkali | Recenze

Autor : Robin Constantine

Nakladatelství : Fragment

Vyšlo v ČR : 2016

Počet stran : 302

Anotace :
Cassidy má za sebou ošklivý rozchod se svým klukem. Poslední na co má chuť, je potloukat se po městě a vzpomínat na to, co bylo. Když dostane nabídku pomáhat na letním táboře u moře, neváhá a jede.
S novou životní situací se vypořádává i Bryan. Po těžkém úrazu skončil na vozíku a jeho myšlenky se točí jen kolem toho, co už nikdy nezažije. Nikdy nebude chodit, nikdy si nezasurfuje, nikdy si nezatančí ploužák s holkou. Zpátky k normálnímu životu a pryč od smutných myšlenek mu má pomoct práce táborového vedoucího.
Když se Cass a Bryan setkají, má každý z nich své vlastní plány. Ona si chce léčit bolavé srdce, on zas svoji posmutnělou mysl. Ani jeden rozhodně nečeká, že potká lásku…

„Můžu tohle všechno dělat s Cass? Proč mi záleží na tom, jestli to něco znamená? Protože to něco znamená. Protože jsem jinej. Protože bez ohledu na všecko ostatní, slyšet já tohle nezvládnu bolí. Myslím, že bych to nechtěl slyšet tohle od Cassidy. I kdyby to byla pravda...“

Někteří se možná těší z dalšího příběhu podobnému Než jsem tě poznala. Ale neukvapujte se. Léto, kdy jsme se potkali je něco úplně jiného.

Celý příběh začíná, když se Cass balí na prázdniny. Letos se je rozhodla trávit u svého otce v penzionu a má v plánu si přivydělávat jako pomocná síla na tamějším táboře pro děti. Vnímá to jako skvělou příležitost, jak zapomenout na svého bývalého kluka a seznámit se s novými přáteli. 

Bryan je po nehodě. Po nehodě, díky které má nenávratně ochrnutou spodní část těla. On na tábor nastupuje jako táborový vedoucí jednoho z oddílů. A takhle začíná krásná letní romance. Romance, která mě po dlouhé nadchla. 

Celý příběh je popisován z dvou úhlů pohledu. Tedy z pohledu Cass a z pohledu Bryana. Můžeme se tak seznámit s oběma z nich. S jejich způsobem přemýšlení, zkoumání lidských hodnot a vypořádávání se s nástrahami, kterým den co den čelí každý z nás. Zajímavé bylo pozorovat, jak na určité věci nahlíží Bryan. To, že je na vozíčku mu samozřejmě znemožnilo některé lidské funkce, a tak autorka hezky popsala, jak si se všedními problémy, které normální člověk vykonává automaticky, poradí Bryan.

Samostatná dějová linka příběhu není nic světoborného, ale přesto mě čtení maximálně bavilo a stránky plynuly jedna za druhou. Autorka si udržela moji pozornost a i přes nepříliš akcí nabitý děj mě cosi nutilo číst dál a dál. 

Krom Cass a Bryana se v příběhu setkáme taky s klasickými faktory života, jako je rodina a přátelé. Nejsou pro děj nijak klíčové, ale obohatí ho a oživí. To ano. 

V kostce je Léto, kdy jsme se potkali velmi čtivou oddechovkou, při které se dá hezky odpočinout a jejíž čtení není nijak náročné, takže je pro letní, líné dny jako stvořená. Avšak žádnou epickou četbu nebo nějaký hlubší smysl, či literární zážitek v tom nehledejte.

HODNOCENÍ