pondělí 11. července 2016

Recenze – Jeden plus jedna

Autor : Jojo Moyesová
Původní název : One plus one
Nakladatelství : Ikar
Počet stran : 352

Knihu můžete zakoupit zde.

Anotace : 

Představte si, jak by mohl vypadat příšerný život: manžel vás opustil a rodině nepřispívá ani penny. Vašeho syna puberťáka šikanují a dcera, jež je matematický génius, má sice možnost nastoupit na prestižní školu pro nadané děti, ale vy si to zkrátka nemůžete dovolit. Už jen nákup školní uniformy by znamenal pořádnou díru do rozpočtu – a co teprve školné… Seznamte se, přesně takový je ve zkratce život Jess Thomasové. Jednoho dne se však Jess přihodí zvláštní věc. V taxíku Najde svazek bankovek, který patří arogantnímu milionáři Edu Nichollsovi, u něhož doma Jess uklízí. Žádný balík to sice není, pro Eda bezesporu jen pár drobných, nicméně pro Jess by ony peníze znamenaly řešení problému. Jinak zásadová žena se impulzivně rozhodne, že si peníze ponechá a využije je pro svou dceru. V té chvíli ještě netuší, jak jí jejich majitel následně změní život…


„Víš co, celý život si připadáš, že nikam moc nepatříš. A pak jednou vejdeš do místnosti, ať už je to na univerzitě, v práci, nebo v nějakém klubu, a prostě si řekneš: ‚Aha. Tak tady jsou.‘ 
A najednou si připadáš jako doma.“

Moyesová je zkrátka paní vypravěčka. To ví každý z nás. A přesvědčila nás o tom i ve svém dalším románu – Jeden plus jedna. 
Jak už jste se dočetli z anotace, hlavní hrdinka Jess je matka samoživitelka, co se stará o svoji desetiletou dceru, která je matematický génius. Navíc se stará nevlastního syna, který není úplně standardní teenager a proto je šikanován ostatními spolužáky. Samotná Jess lítá z práce do práce, aby si mohli dovolit alespoň to málo, na které jsou zvyklí. 
Osud jako by chtěl a náhodu za náhodou sype a celý příběh hezky svižně utíká a stále překvapuje.
Autorka skvěle udržuje čtenářovu pozornost po dobu celého příběhu. I když se zrovna prodíráte částí, která není dvakrát nabitá akcí, Moyesovský styl vás udrží stále ve střehu a nutí vás číst dál a dál. Jednoduše řečeno vás to prostě baví. 
V knize se taky nachází spoustu úsměvných momentů, za které můžeme poděkovat malé Tanzie a jejímu velkému psisku Normanovi. S dětmi je prostě sranda. To ukazuje i tahle kniha. 
Díky tomu, že je příběh psán z pohledů čtyř hlavním hrdinů – Jess, její nevlastní syn Nicky, její dcera Tanzie a podnikatel Ed. Můžeme tak nahlédnout do hlavy a myšlenek všech těchto postav a pozorovat, jak situaci vnímají právě oni. Jess je starostlivá, Ed flegmatický, Nicky introvert a Tanzie génius. Zajímavá směska, ale dohromady to funguje perfektně. 
A co by to bylo za Moyesovku bez romantické linky? Je tu. Dočkal jsem se. Hezky podané, sice trochu předvídatelné, ale přesto se modlíte a fandíte Jess, aby jí to dobře dopadlo. 
Zvraty nastávají i v Jeden plus jedna. Ne vždy dopadá vše tak, jak bychom chtěli. Musíme počítat s tím, že i ta nejmenší drobnost, jakou uděláme, může náš život ovlivnit tak, že si to ani nedokážeme představit. Že se pořád za něčím honíme a většinou je pravá podstata bytí přímo před námi a bohužel nás musí vždy tvrdě praštit do nosu, abychom si jí všimli. A tohle krásné poselství Moyesová v knize Jeden plus jedna posílá dál.

HODNOCENÍ



– děkuji Martinusákům za poskytnutí recenzního výtisku

6 komentářů:

  1. Skvělá recenze, která mě na knihu nalákala, tak po ní asi blíže kouknu :-)

    http://pinkyvknihach.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  2. Ta scena s tim psem..to ksem obrecela, to na me plati :D

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý komentář :)
Budu se snažit na každý odpovědět.