pátek 29. července 2016

Ten, kdo stojí v koutě | Recenze

Autor : Stephen Chbosky
Nakladatelství : Slovart, edice BRIO
Počet stran : 215

Anotace :


Když člověk stojí v koutě, může si všimnout spousty úžasných věcí. Ale pak přijde chvíle, kdy je třeba vykročit na parket a začít opravdu žít. Strhujícímu románu Stephena Chboskeho o dilematu mezi nečinností a touhou se dostalo nadšeného přijetí, vyvolal polemiku a získal miliony oddaných čtenářů. Příběh o dospívání na střední škole, který Charlie vypráví v dopisech, je otevřenější a důvěrnější než leckterý deník, zároveň vtipný i sžíravý. Nevíme, kde Charlie bydlí, ani komu píše – máme jen slova, o která se rozhodl podělit. Zmítán touhou žít svůj vlastní život i touhou vymanit se z role, která mu připadla, prozkoumává dosud neznámé území. Před ním se otvírá svět prvních lásek, rodinných dramat i nových přátelství. Svět sexu, drog a Rocky Horror Picture Show, kde klíčem ke štěstí může být například ta správná píseň, díky níž se můžete řítit tunelem a cítit se nekonečně. V Charliem se autorovi podařilo stvořit vypravěče, který vás uhrane a přenese zpět do divokých a intenzivně prožívaných dní na prahu dospělosti, kdy se život podobal jízdě na horské dráze.

„I když není v naší moci změnit to, odkud pocházíme, pořád si můžeme vybrat, kam směřujeme. Pořád můžeme něco dělat.
A můžeme se snažit, abychom s tím byli spokojení.“

Sám sebe se ptám, jak je možné, že mi tahle kniha ležela doma tak dlouho? Ostatně o tom svědčí to, že jsem hrdým majitelem již prvního vydání. Ale to nic nemění na tom, že jsem na sebe hrozně naštvaný za to, že jsem tuhle knihu přehlížel a nevěnoval jí pozornost při vybírání knihy na čtení. Protože ona si to zaslouží. Opravdu. 
Ten, kdo stojí v koutě je kniha psaná formou dopisů. Dopisů patnáctiletého Charlieho, které píše neznámému adresátovi. To však neznamená, že se o svůj příběh podělí jinak, než kdyby ho vyprávěl nejlepšímu příteli. 
A jaký Charlieho příběh je? Krasný. Nenapadá mě žádné jiné slovo, které není pouhá obměna krasný. Leč to nemá v životě jednoduché, každý by chtěl být alespoň na chvíli v jeho kůži. Zažít silné přátelské pouto s partou skvělých lidí, která nezná klepů. Chodit na mejdany plné dobrého jídla, pití a hlavně přátel. Číst společně s ním všechny ty knihy a pak o nich hovořit. Ach Charlie, jak moc mě tvůj příběh dostal a jak moc závidím všem tvým přátelům, kteří tě poznali podstatně dříve, než já. 
Abych vysvětlil tohle rozplývání se – Charlie není hlavní hrdina jako každý jiný. Je krasným způsobem naivní, což mnohdy přerůstá v označení divný. Ale v žádném případě to není myšleno nějak zle. To vůbec ne. Dále je hodný, pozorný, přátelský.. zkrátka má všechny dobré vlastnosti, které by měl mít člověk, co si nechává říkat přítel. To stejné Sam a Patrick. 
Kéž bych mohl slovy vyjádřit, jak moc se mi tahle kniha plná skutečných přátel líbila. Chbosky je jednoduše skvělý vypravěč. A určitě tomu napomáhá fakt, že užívá jazyka adolescentů a vy tak máte pocit, že místo Charlieho dopisu čtete například nějakou zprávu od kamaráda. Dalším faktem o Chboskym je, že ve svých filozofických myšlenkách, které přenesl na papír a do příběhu, dalece předčil Johna Greena. 
V kostce mě kniha Ten, kdo stojí v koutě úplně dostala. Zaútočila na mé srdce, se kterým si pohrávala počas čtení a při dočtení posledního Charlieho dopisu mi ho roztrhala na milion kousíčků. Ano, přesně takhle jsem se cítil. Více knih o divných lidech. Více knih bez falešných lidí. Více takových příběhů. Více knih od  Chboskyho.

HODNOCENÍ


14 komentářů:

  1. Vydařená recenze. Na tuhle knihu se také chystám. :o) Už o ní vím déle, ale chtěla bych si ji zapůjčit. Ten obal mě strašně odrazuje.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! :-)
      Zkus druhé vydání, to má hezčí obal :)

      Vymazat
    2. Jo, to ma. A prvni uz ani myslim nesezenes.

      Vymazat
    3. Mně ji sehnal spolubydlící. :-D

      Vymazat
  2. Nojo, ja se zasekla v pulce. Ale je to pekne. Zajimave psane. Tva recenze je velmi emotivni, skoda, ze jsem chladna :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Každý se zasekne v půlce. :-D Proč sakra? :-D
      No jo, ty a tvé chladné srdce. :-D

      Vymazat
    2. Asi zs uz ho to prestane bavit 😂

      Vymazat
    3. Byla krásná. Jen ten konec někomu ušel. Ehem. :D

      Vymazat
  3. Také o knize uvažuji strašně dlouho, ale pořád to odkládám a odkládám, Asi bych s tím měla něco udělat :)
    Katy

    OdpovědětVymazat
  4. Skvělá recenze! :)
    Musím se do knihy pustit co nejdřív!! :3

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý komentář :)
Budu se snažit na každý odpovědět.