sobota 12. března 2016

Deset knižních dní | Deset skvělých knih



Na tento projekt jsem narazil na blogu Vysvobozená a rozhodl se, že se do něj taky zapojím. Podle mě se jedná o skvělý nápad a po recenzích a meme jako Měsíční chvástačka nebo On my wishlist, či Týden s knížkou to bude příjemná změna. Jde v podstatě o to každý den po dobu deseti dnů zveřejnit článek na určité téma. Témata jsou podle mě zajímavá a tudíž se na psaní článků moc těším. Ale teď už se společně vrhněme na první téma - deset skvělých knih.

No a jak hromada mých deseti skvělých knih vypadá? Asi nějak takto:

 

Na rovinu říkám, že vybrat jich jen deset bylo opravdu těžké. Je přece tolik skvělých knih. S těžkým srdcem jsem odmítal knihy jako Hostitel, Atlas mraků, Erebos, Percy Jackson či Narnie nebo autory jako John Green, Rowlingová nebo Nicholas Sparks. Ale neřídil jsem se tak moc tím, do jaké míry mi knihy připadaly skvělé, jako spíše tím, co mi daly, jak moc mě chytly za srdce nebo na jak dlouho mi utkvěly v hlavě a nedaly mi spát.


V první řadě tu máme dvě série. Hunger games od Suzanne Collins a Divergence od Veronicy Roth (jak jinak, že). Myslím, že obě série, nebo alespoň jeden díl by měl zkusit opravdu každý. Určitě nejen ti, kteří čtou rádi a dobrovolně, ale i ti, kteří to se čtením už tak horké nemají. Nejednomu nečtenáři jsem totiž knihy doporučil a po jejich přečtení se z nich stal obrovský nadšenec těchto sérií nebo v několika případech dokonce knih vůbec. (Taky si všimněte, jak mám knihy zničené od toho, jak s nimi ti zlí lidé zacházeli :D)
Kdybych si měl já osobně vybrat mezi těmito knihami, zvolil bych asi Divergenci, protože má pro mě význam větší, než kterákoliv kniha. Dokonce mám tetování spjaté s knihou, ale o tom třeba jindy. :)


Měděný jezdec od Paulliny Somons je určitě srdcová záležitost každého, kdo knihu přečetl. Jedná se totiž o příběh tak silný, že zkrátka zlomí i toho největšího drsňáka a vyždíme jeho emoce tak, že ještě nějakou dobu po přečtení bude chodit jako troska a rozbalovat jeden balíček kapesníčků za druhým.
S láskou Rosie od Cecelie Ahernové se mi dostalo do rukou teprve před před pár týdny, ale i tak se stala jednou z mých nejoblíbenějších knih. A to nejen proto, že to byla jedna z těch knih, po jejichž dočtení jsem hned nechtěl rozečítat žádnou jinou (jak u nás, nadšených čtenářů, bývá zvykem), ale zrekapitulovat si znovu tu právě přečtenou (nebo si alespoň dopřát chvíli čas na vstřebání toho, jak to vlastně celé skončilo), ale také proto, že to byl příběh, který mě jednoduše zahřál u srdce a příjemně pohladil na duši.

Další z těchto případů je Ten, kdo stojí v koutě od Stephena Chobskyho. Další kniha, která zaútočí na vaše city a vyždíme vás vás potěší, rozesměje, rozpláče. Myslím, že své místo v tomto projektu - mezi skvělými knihami - si určitě zaslouží.
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti od Ransoma Riggse je skvělou knihou už jen díky svému námětu a grafickému zpracování. Nevím, jak vám, ale mně se tento příběh, kde hlavní hrdina objevil kouzlo časové smyčky a bylo mu tak umožněno se vracet zpátky do minulosti a setkávat se tam s dětmi, které nejsou tak úplně normální, líbil opravdu moc. A co se grafického zpracování týče, fotografie nahánějící hrůzu o které je kniha obohacena nadchnou snad každého, nebo ne?

Skrýš od Johana Theroina pro mě byl první kriminální příběh a jak už jsem psal ve své recenzi - myslím, že jsem si jako úvod do tohoto žánru zvolil velmi dobře. I když jsem ji ohodnotil čtyřmi hvězdami kvůli pár malým nedostatkům, příběh mě vážně hodně zaujal. Bylo to zkrátka něco jiného, než na co jsem byl zvyklý a přesto něco tak dobrého. Už se moc těším, až mi dorazí zbylé, u nás vydané autorovy knihy.
A Osvícení od Stephena Kinga snad ani představovat nemusím. King je jednoduše mistrem v oboru a s každou knihou, kterou od něj čtu mě přesvědčí o tom, že to zkrátka umí.

Místo se našlo také pro klasiky. Z Draculy od Brama Stokera jsem byl nadšený. Nemyslel jsem si, že by mě takhle mohla bavit klasická literatura. Ale tohle je něco mezi hororovým příběhem a pohádkou, která se dá číst dětem před spaním, takže pro mě to bylo skvělé počtení.
Pýchu a předsudek od Jane Austenové by si měl přečíst taktéž každý, ne jen kvůli maturitní četbě (mnohdy nejen to). Strašně mě mrzelo, že jsem viděl filmové zpracování dříve, než se mi do rukou dostala jeho knižní předloha. Byl jsem tak ochuzen v podstatě o celou podstatu děje, ale i tak to bylo skvělé čtení, které hodnotím na výbornou. Příběh si totiž snadno zamilujete stejně tak, jako postavy a prostředí, v němž se nachází.


Co říkáte na mých 
deset skvělých knih?

Četli jste nějakou z nich? Jak se vám líbila?

9 komentářů:

  1. Ten, kdo stojí v koutě a Pýchu a předsudek mám moc ráda.:)

    OdpovědětVymazat
  2. Sirotčinec miluji :)) ... a King je nejlepší, sice jsem nečetla Osvícení,ale ty co jsem četla tak se mi líbily moc...tedka čtu od něj - Rose Madder.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sirotčinec, stejně jako Podivné město jsou super. Moc se těším, až u nás vyjde třetí díl.
      Osvícení si určitě přečti, to je od Kinga úplná klasika. Dokonce i filmovému zpracování se dostalo velkého úspěchu :)

      Vymazat
  3. Zajímavý nápad na projekt, souhlasím s tím, že je to příjemná změna.
    Pěkný výběr, já sice četla jen Divergenci, ale povětšinou zmíněné knížky znám.
    Lory Humble

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :)
      Divergence je super. A pokud tě bavila, určitě zkus i Hunger games :)

      Vymazat
  4. Zajímavý výběr! :) Hlavně Kdo stojí v koutě je vážně moc pěkná kniha, myslím, že se k ní někdy brzy vrátím :)

    OdpovědětVymazat
  5. Díky za zapojení, takhle zpětně! A hlavně za odkaz. ^^ Jestli chceš, teď projekt rozjíždím znovu s trochu jinými tématy, můžeš se podívat. :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý komentář :)
Budu se snažit na každý odpovědět.