neděle 21. února 2016

Recenze – S láskou, Rosie

Autor : Cecelia Ahernová
Nakladatelství : Motto
Počet stran : 447
České vydání : nakladatelství Motto ve společnosti Albatros Media a. s. v Praze, 2015


Anotace : 


„V životě je jen málo věcí jistých, ale jedna podle mě rozhodně – ať uděláš cokoliv, následky si neseš celý život.“

Nejlepší přátelé Rosie a Alex se musí vinou osudu rozloučit na neurčito, aniž by si dokázali navzájem přiznat pravdu o svých citech. Jejich přátelství pokračuje dlouhé roky pouze prostřednictvím e-mailů, dopisů a dlouhých telefonních hovorů, které si vyměňují přes oceán. Žijí své vlastní životy a hledají štěstí a „poklad na konci duhy“. Přijdou na to, že ho mají na dosah ruky už dávno a dostane jejich láska druhou šanci?


Někdy trvá věky,
než najdete toho pravého

Vždy jsem měl rád takové příběhy ze života, kdy čtete, jak se odvíjí osudy postav a přitom přemýšlíte nad tím svým. A že je život plný ironie? To si počkejte na život Rosie a Alexe.

Jak všichni jistě ví, tento příběh je o dvou lidech. O dvou do sebe zamilovaných lidech. Avšak ani jeden z nich nemá odvahu tomu druhému vyznat svoji lásku. Tudíž oba naplňují svůj osud po svém, nadále se baví jako nejlepší přátelé a sledují, jak jim život prokluzuje mezi prsty. 



Začátek děje nás vtáhne spolu s hlavními hrdiny zpátky do dětských let, která jsme prožívali společně s našimi přáteli ve školních lavicích stejně tak, jako Rosie a Alex. A vzhledem k tomu, že se kniha odehrává v průběhu asi čtyř desetiletí, naskytuje se nám tím příležitost být svědky toho, jak z malých školáků rostou dospělí a zodpovědní lidé a jak se postupem času mění jejich priority a pohled na život. Nejvíce se mi na tomhle líbilo, že i přes všechny tyto změny nepřestali žít svůj sen a nadále v nich zůstávala byť jen špetka naděje a odhodlání si tento sen splnit. 

Z počátku jsem měl z knihy obavy. Dočetl sem se, že kniha je psaná formou e-mailů a sms, které si hlavní hrdinové se svými přáteli, rodinou a mezi sebou zasílají, ale mé obavy byly zbytečné. Spíše naopak si dovoluji říct, že o to víc se mi to líbilo. Byl jsem totiž ušetřen oněch vět, kdy někdo pokynul rukou, pohodil vlasy nebo zvedl bradu a nakrčil rty - no však znáte to, takové to zdlouhavé čekání, při kterém se už modlíte, abyste co nevidět narazili na nějakou přímou řeč nebo akci. Opravdu můžu říct, že mě to, jakou formou autorka knihu psala, bavilo. V knize jsem jen zřídkakdy narazil na pasáž, která by mě vyloženě nudila a já nedočkavě pokukoval na další stránky, abych se dozvěděl, kdy tomu bude konec.

Díky dopisům, které si mezi sebou jednotlivé postavy posílají se ani tak nedozvídáme moc o jejich životě a tom, jakými lidmi jsou, jako spíš o vztahu mezi nimi. Možná si říkáte, že něco takového vás prostě nemůže chytnout, ale věřte mi - může. S Rosie se budete radovat, smát, smutnit, plakat. Budete na ni v duchu křičet ,,Tak už to vyklop, ženská!" pokaždé, když bude s  Alexem. Budete se třískat do hlavy vždy, když se s ním bude míjet. Mnohdy vám bude jejich míjení se připadat až srdcervoucí a už nad tím budete jen protáčet oči stejně, jako já.

Samozřejmě, že celá kniha není jen o Rosie a o Alexovi. Jsou tu také jejich rodiny, přátelé či drahé polovičky. Z vedlejších postav mi byla určitě nejsympatičtější Rosiina kamarádka Ruby. Byla vtipná a správným způsobem byla i trochu cvok, prostě klasická přítelkyně do pohody i nepohody, kterou by si přál mít každý z nás. Oceňuji i to, že se autorka vyvarovala nějakých postav, u kterých byste si vytvořili takovou averzi, že se vám kniha vyloženě nebude chtít nadále číst. Takže za postavy autorce palec nahoru!

V kostce je kniha velmi čtivá, plná vtipných momentů a překvapení. Autorka dokázala vytvořit vtipnou, smutnou a zároveň i svým způsobem napínavou knihu. Postavy ani příběh nejsou žádné otřepané klišé. Za sebe tvrdím, že mě kniha hodně chytla a byl to pro mě přesně ten typ knihy, kterou dočítám se slovy ,,Dělám ve svém životě vše tak, jak bych chtěl?" .  Už dlouho mě čtení žádné knihy tak nenadchlo a nebavilo právě tak, jak tomu bylo u S láskou, Rosie. Po jejím dočtení ve mně zanechala tak hluboký pocit dojetí, že jsem se nezmohl na nic víc, než zabalit se se slzami v očích do peřin a přemýšlet nad životy Rosie a Alexe. Štval mě fakt, že jsem knihu přečetl a dál prostě nic není. Já ksakru chci vědět, jak je to všechno dál! Ano, až takhle mě jejich příběh vzal.
Zkrátka to bylo velmi příjemné, někdy úsměvné, mnohdy zase dojemné a v neposlední řadě krásné čtení, ke kterému se v budoucnu určitě rád vrátím.

Jo a mimochodem. Kdekoho může od knihy odradit film – a já se ani nedivím. Byl to totiž absolutní propadák (a o dabingu radši nemluvím). Naštvalo mě to. Ve filmu jsem se nedočkal tolikastěžejních scén. Chápu, že nejde celou knihu skloubit do hodiny a půl, ale v tomto případě mám pocit, jakoby režisér a ani scénárista knihu nečetli a nevěděli, na čem to vlastně pracují. Věřte, že kniha je o 100 % lepší, dojemnější, humornější a zkrátka vás chytne více, než film.



- děkuji nakladatelství Motto za poskytnutí recenzního výtisku

HODNOCENÍ


6 komentářů:

  1. Minulý týden jsem si knihu přinesla z knihovny, takže koukám, že se mám na co těšit :-) Právě film mě od knihy docela odrazoval, ale jestli je kniha tak dobrá, jak píšeš, tak jsem ráda, že jsem nezaváhala a knihu si půjčila :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že je to ten typ knihy knihy, kde si každý čtenář najde svoje :) Doufám, že budu mít možnost přečíst si tvůj názor na knihu :)

      Vymazat
  2. Páni, to vypadá vážně skvěle a na čtivou, vtipnou knihu mám zrovna docela náladu :) Skvělá recenze!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě po ní hrábni! Děkuju moc :)

      Vymazat
  3. Jsem přesně ten případ, který viděl film a odradilo mě to od knihy. Ale možná se k ní přece jen dostanu.:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Viděl jsem hodně filmových adaptací na knihy, ale tahle byla v porovnání s knihou nejhorší. Snad tě kniha překvapí a nebudeš zklamaná :)

      Vymazat

Děkuji za každý komentář :)
Budu se snažit na každý odpovědět.